Únor 2009

Život je a to jediná jistota, na které se dá stavět...

23. února 2009 v 9:59
Můj život byl težce vybojován už na začátku (díky mami, díky tati), a proto bude stát za to!

"Až já budu na ministerstvu, a že já budu...:o)"


Lidi se mě z mách těžkých dnů pokouší tahat různými způsoby: pro pobavení přikládám některé fotky, ty které jsou aspoň trochu publikovatelné:o)
Trocha rozmazlování...
Jiní mě nutí nosit barevné věci a já pokorně poslouchám:o)
No a největší gól byl asi pokus Evičky z Prahy...připadala jsem si jako malá holka, která vlezla mamince do malovátek a pak ukradla tatínkovi s kamarádkou foťák:o)
A pak nás rodiče chytili při činu:o)

Monology Vagíny vystřídalo celé Tělo

3. února 2009 v 1:11
V neděli se mi poštěstilo sedět v hledišti Táborského malého divadelního sálu a přihlížet hereckému souboji Jitky Asterové, Dáši Bláhové a Míši Sajlerové. Holky krev a mlíko, co dřou na třech nářadích z tělocvičny a zakazují si jíst chleba. Tělo volně navazuje na slavnou hru Monology Vagíny, kterou napsala také Eve Ensler. Dělala rozhovory s ženami po celém světě a probírala s nimi jejich problémy jako je třeba věčné téma hubnutí nebo plastiky...Na příbězícz žen ukazuje paradoxy. Jihoafrická žena radí američance, aby jedla chléb a a naučila se mít ráda svě tělo, protože lidé jsou jako stromy. Každý strom je jedinečný. A to že nevypadají jeden jako druhý neznamená, že není každý z nich krásný. A to že je statný? To je pro strom poklona:o)
"Učešu, namaluju, oholím, vybělím, nalakuji, narovnám, važehlím, zvlním, namažu, potřu, vyhladím, zhubnu a....a pak zdechnu"

Monology vagíny

Yvonne Sanchez

1. února 2009 v 10:07
Po filmu Paříži, miluji Tě se mi k srdci prozpívala Yvonne.
měli tam červený dveře na záchod...tak tohle je moje červená...hmmmm
A tohle je Yvonne...
její slova: "Já jsem ta holka ze předu z plagátu, ale trochu mě vyretušovali, vypadám tam mladší..."
Ale Yvonne,Tvůj hlas vyhlazuje Tvě vrásky a že máš trochu bříško a jsi vidět? Holka moje zlatá, Ty jsi hlavně slyšet!!!!