Únor 2010

Karneval v Recykle baru

22. února 2010 v 0:28


Fotky má Marek Švadlena z karnevalu v Recyklebaru parádní...stojí za to si je proklikat. Já jsem zanechala pouze odkaz na dvě fotky "Yoko to je Vono":o) Ten karneval byl parádní záležitost....

Regi je zpátky..

17. února 2010 v 19:38
Come and open up your folding chair next to mePojď a rozlož si svou skládací židli vedle mě
My feet are buried in the sand and there's a breezeNohy mám zahrabané v písku a je tu příjemný vánek
There's a shadowPřes stín
You can't see my eyesneuvidíš moje oči
And the sea is just a wetter version of the skiesa moře je jen vlhká podoba nebe

Let's get a silver bullet trailer and have a baby boy,Koupíme si stříbrný přívěs a budem mít dítě
I'll safety pin his clothes all cool and you'll graffiti up his toysJá mu dám cvočky na gatě a ty mu posprejuješ hračky
I've got a perfect body, but sometimes I forgetMám perfektní tělo, ale občas zapomínám
I've got a perfect body, 'cause my eyelashes catch my sweatMám perfektní tělo, protože se mi řasy chytají o svetr
yes they dovážně chytají
They doobčas to dělají

Ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh oohOoh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh
Ooh ooh ooh ooh ooh-oohOoh ooh ooh ooh ooh-ooh
Ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh oohOoh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh
Ooh ooh ooh ooh oohOoh ooh ooh ooh ooh

Now I've been sitting on this abandoned beach for yearsSeděla jsem na téhle opuštěné pláži celé věky
Waiting for the salty water to cover up my earsa čekala, až mi slaná voda zakryje uši
But every time the tide come in to take me homeAle vždycky mě příliv zanesl zpět domů
I get scaredLekla jsem se..
I get scared NOW I'm sitting here aloneVyděsilo mě to a teď tu sedím sama
Dreaming of the dolphin songa sním o delfíní písni:

Ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh oohOoh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh
Ooh ooh ooh ooh ooh-oohOoh ooh ooh ooh ooh-ooh
Ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh oohOoh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh ooh
Ooh ooh ooh ooh oohOoh ooh ooh ooh ooh

Maybe one day you'll understandMožná jednou porozumíš
That I want nothing from you but to sweetly hold your handže tě chci jen sladce držet za ruku
Till that day just please don't be so downdo té doby ale prosím nebuť tak nešťastný
Don't make frowns, you silly clownNemrač se… ty hloupý šašku

Just come and open up your folding chair next to meJen pojď a rozlož si svou skládací židli vedle mě
My feet are buried in the sand and there's a breezeNohy mám zahrabané v písku a je tu příjemný vánek
There's a shadowPřes stín
You can't see my eyesneuvidíš moje oči
And the waves are just a frothier version of the skiesa moře je jen pěnivá verze nebe

There's a shadow, you can't see my eyesJe tu stín a zakrývá mi oči
There's a shadow, you can't see my eyesJe tu stín a zakrývá mi oči


..je zpátky, moc mi chyběla a je zpátky i s tím vším, co k ní neodmylsitelně patří a co mi chybělo ještě véc než ona....než její slova a její hudba...

Velmistr chuti..

17. února 2010 v 14:18
Kouzlo minulosti dýchne Ti do dlaní,
komín v novém hávu se k Tobě nakloní
a bude Ti vyprávět o tom, jak slyšel lidi pět,
když popili chléb tekutý, letní noci že byly dlouhý
a zimy třeskutý.

Podlehneš umění velmistra chuti
necháš se hýčkat jeho kouzlením,
dobrou chuť popřeju Ti
a Tvá mlsná přání vyplním.

Užij si večer plný silných okamžiků
přeji Ti atˇmáš štěstí, atˇmáš kliku,
náruč přetékající fůrou lásky,
atˇ Ti Tvůj milý hladí vlásky,
atˇjsi jako řípa zdravá, hravá a taky dravá,
atˇse Ti každou noc krásný sen zdává
a k ránu atˇAndrejka s úsměvem vstává.

Všechno nejlepší Andrulinko!!!

Řekla bych o něm, že byl krásná blondýna

10. února 2010 v 19:55
Musím se ještě teď smát. Míša hrála s Náladičkou a já se po sto letech zastavila vočíhnout "kluky" z kapely a načerpat inspiraci co se masek týká.

Radůza mi zpívá do ouška...těší mě...Baruška:o)

6. února 2010 v 18:19


PŮJDU, KAM CHCI
Hudba a text: Radůza
Pokoj rozvoněl se vínem
minem se, neminem
jako ty mě nemá nikdo rád
Bůh na zem hvězdu shodil
když po nebi chodil
teď si můžeš něco přát
Papírový draky
slunce, hory, mraky
umět chtít to, co mám
poznat, když se mýlím
opustit v tu chvíli
pro neznámé to, co znám
Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou
musím jen přiznat, oplakat, zapomenout
půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou
musím jen zapomenout.
Ty mý ubrečený křivdy
nestaly se nikdy
to jen sen se mi zdál
to jen moje chtění
cestu kroutí, mění
to jen cíl je mnohem dál
To jen neznám sebe samu
z lenosti se klamu
zbytečně mám někdy strach
často mě i zviklá
to na co jsem zvyklá
pomni, že jsi jenom prach
Půjdu, kam chci…
Pokoj rozvoněl se vínem…
Půjdu, kam chci…

AŤ NENÍ MI LÍTO
Hudba a text: Radůza
Ať není mi líto
tak jako teď
ať srdce, můj přítel
vede mě vpřed
Ať za každou vášní
na vodě kruh
láska, jak znáš ji
hořký je druh
Živote můj
má krásná představo
železo kuj
dřív, než by žhnout přestalo
Ať za každou vášní…
Ať všechen můj soucit
se obrátí ven
na bytosti jsoucí
i čekající jen
Ať za každou ránou
na vodě kruh
plachta a ráhno
a čistý je vzduch
Živote můj…
Ať za každou ránou
na vodě kruh
plachta a ráhno
a volný je duch
Ať není mi líto…
Ať za každou vášní…

Pivní slavnosti a pokochání se ve velkém stylu...

6. února 2010 v 0:28
Z malého nevinného kafíčka s Hofmy se vylouplo několik vinných piveček. Taková třešňová sedmnáctka dokázala zamotat hlavu i totální nepivařce jako je Míša. Párty to byla parádní, holt né nadarmo se říká, že nečekané a neplánované akce, bývají ty nejvydařenější:o) Kluci z Malšic dali letos pivním slavnostem nádech nostalgie a všichni jsme si řádně zapařili jako za starých časů. Dnes se mělo pokračovat, ale můj postarší organizmus si vyžádal den na lůžku a klid:o)
Ale ne, kecam....
Dopoledne jsme s bratříčkem lítali jak fretky po úřadech a díky jeho psím očím jsme unikli "zákeřné" paní zevizorce. Na Píseckém rozcestí jaksi nebylo kde koupit lístky, autobus byl narvaný až po střechu a k řidiči by se normální smrtelník jen tak neprodral. Tak si holt Kubík hřál dvě dvacky na lístky v kapse, ale nejvíc ho asi pálily až když nás revizorka vyrušila v rozhovoru. Kubík udělal výraz vyplašeného štěněte, já výraz zoufalé paničky a revizorka se na dnešek nejspíš dobře vyspala (Bůh ví, jestli s manželkem, nebo se sousedem :o) )
Poté co jsem jí poděkovala za její lidský a chápavý přístup, vynadal mi Kuba, že na ně člověk nemá být milý : "Revizory, ty my v Praze žerem!"
Další záhada světa vysvětlena, můžu si jí odškrtnout...pořád jsem si totiž lámala hlavu z čeho že ten můj bratříček v té Praze žije a co jí...:o)


Dnešní podvečer jsem si dala ve velkém stylu za doprovodu Starejch psů a mladejch koček. Pěkně vernisáž pana Teodora Buzu a Lumíra Slabého. Kluci jsou to přešikovní, Lumír mi čte z duše a Teodor? Nenašla jsem se v jeho obrazech, nepoznala jsem co tím chtěl malíř říci, ale jeho bych poznala i v tisícihlavém davu, ten chlap je prostě Teodor Buzu. To jméno mu sedí jak prdel na hrnec:o)

Lyžírovačka ve Velké Úpě

1. února 2010 v 23:36
Název tohoto článku je jednoduchý, bez nápadu, zní trochu tupě, ale dny na 200 let staré horské chatě byly zcela opačné...

Hodinová cesta půl metrovým sněhem po zasněžené louce a lesem s krosnou na zádech a s lyžemi mi jednu chvíli způsobila takovou zoufalost, že se mi slzy draly do očí, ale vytáhla jsem MP3 a díky Radůze (..mně nosí chromá kobyla, jiná na mě, jiná na mě, jiná na mě nezbyla...) jsem zoufalost překonala a až k té chatě jsem opravdu dolezla. Odměněna jsem byla teplem, které sálalo z praskajícího dřeva v kachlových kamnech, obrovskými duchnami pod kterými jsme spinkali, horským pramínkem, z kterého jsme pili a výbornou zábavou a lyžovačkou na nedaleké sjezdovce. Kruci, to byly tak parádní dny, že to neumím ani sepsat. Pantomima s partou výborných lidí, domácí zásoby slivovičky, kuchařské umění v mém podání a číštění zubů ve sněhu je prostě nepopsatelné.

Učila jsem se hrát pana Macháčka v kartách, ale nenaučila a kdo prohrával, musel pít zelenou... v pantomimě nezapomenu na provedení vorvaně v podání Jirky Ullwera a na důchodkyni na lovu v supermarketu, žárovka aneb tři prsty v prdeli taky ušla....